Konflikt na Ukrajině spustil řetězovou reakci v globální ekonomice: komoditní trhy posílily, inflace vzrostla na úroveň, která nebyla zaznamenána od 70. let 20. století, Fed a ECB zaujaly jestřábí postoje a ekonomický sentiment se zhoršil. Ovlivnilo to také hlavní neznámé, kolem kterých jsou vystavěny naše scénáře pro rok 2022.
Naše scénáře popisují kontext, v němž se může vyvíjet tržní prostředí. Jsou uspořádány podle čtyř hlavních proměnných: fiskální politika, deglobalizace, nákladová inflace a nervozita centrálních bank.
Během pandemie hrály vlády v ekonomice stěžejní roli. Od vypuknutí konfliktu na Ukrajině vidíme další výdaje na obranu a intervence na energetických trzích. Přitom stále platí sliby na zvyšování výdajů v oblastech změny klimatu a zdravotnictví. V základním scénáři proto očekáváme, že trend expanzivních fiskálních politik bude pokračovat.
Sankce sice nevyloučily Rusko z globální ekonomiky, ale odřízly ho od západních zemí. Jsme svědky deglobalizace prostřednictvím cel, embarg, přesouvání výroby a omezování přístupu ke komoditám. Dlouhodobým důsledkem bude snížení globálního obchodu i kapitálových toků a méně efektivní globální ekonomika.
Celková inflace v současné době dosahuje v USA 6,4 % (PCE) a v eurozóně 5,9 % (CPI). Jedná se o nejvyšší úrovně za poslední desetiletí. Tato inflace je vyvolána silným negativním nabídkovým šokem, který pramení převážně z problémů v různých komoditních sektorech.
Poslední proměnná, nervozita centrálních bank, vystihuje výzvu, před kterou centrální bankéři stojí: najít rovnováhu mezi bojem s inflací a prevencí recese v době, kdy je zpřísňování měnové politiky vzhledem k povaze inflace méně účinné. Riziko chybného nastavení politiky v obou směrech je značné a možné důsledky jsou zachyceny v alternativních scénářích.
Podle aktualizovaného základního scénáře bude v nadcházejících čtvrtletích přetrvávat nadměrná inflace, ale později bychom se měli dočkat její normalizace. Centrální banky budou uvážlivě dolaďovat cyklus zpřísňování v reakci na volatilní ekonomické údaje. Toto tržní prostředí oslabí globální ekonomiku. Riziko recese v USA je stále relativně mírné, Evropa však bude procházet ekonomicky slabším obdobím.
Dluhopisové výnosy v Evropě a USA budou nadále růst, a to zejména ve druhém čtvrtletí. Akciové trhy zůstanou zranitelné po celý rok. Až bude jasněji ohledně vývoje válečného konfliktu, inflace a politiky centrálních bank, trhy by se měly zotavit z nedávných korekcí. Poté však očekáváme jen mírný růst. Kombinace slabšího růstu a vyšších sazeb zřejmě povede také k vyšším spreadům firemních dluhopisů.
Podle tohoto scénáře budou přetrvávat problémy v dodavatelských řetězcích, například v důsledku další energetické krize na konci roku. Neméně důležité je to, že vyšší ceny by mohly vyvolat mzdově cenovou spirálu. Snahy centrálních bank o zvyšování sazeb budou nedostatečné, a proto se nepodaří snížit reálné sazby a ukotvit dlouhodobá inflační očekávání.
Podle druhého alternativního scénáře budou centrální banky v boji proti rostoucí inflaci agresivně zvyšovat sazby, což povede k destrukci agregátní poptávky i poptávky po drahých komoditách. A pokud by fiskální politika nedokázala kompenzovat přísnější měnovou politiku, tak by přišlo také na recesi. To by se mohlo stát, kdyby výsledkem současné diskuse o fiskálních pravidlech v EU bylo znovuzavedení přísných rozpočtových pravidel v roce 2023.
Domníváme se, že investoři by se měli připravit na několik čtvrtletí vysoké inflace, další růst výnosů dluhopisů a zranitelné akciové trhy. Pro rizikové scénáře nadměrné inflace v průběhu několika let či okamžité recese však vidíme jen omezené důkazy.