Komentář k vývoji energetického a komoditního sektoru
Kvůli ukrajinskému konfliktu a sankcím uvaleným na Rusko vystřelily ceny zemního plynu a ropy rekordně vysoko. Rusko produkuje více než 10 % globálních dodávek ropy a 17 % globálních dodávek plynu. Jejich další omezení by vedlo k dalšímu prudkému nárůstu cen. Nejvýraznější dopad by pocítila Evropa, která je na ruské ropě a zemním plynu závislá (41 % evropského plynu se importuje z Ruska).
Pravděpodobnost, že dojde ke zrušení amerického embarga na íránskou ropu se snížila, protože Rusko a Čína požadují od USA písemné záruky, že obchod s Íránem bude vyňat z amerických sankcí uvalených na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu. Írán by mohl potenciálně dodávat na trh až 1,3 milionů barelů denně.
Celkově jsou zásoby ropy v zemích OECD na sedmiletém minimu. OPEC+ v dubnu nebude zvyšovat dodávky ropy nad rámec dříve avizovaných 400 tisíc barelů za den. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvolní 60 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv s cílem zastavit růst cen.
V roce 2022 očekáváme více než 30% nárůst zisků energetických společností. Ve střednědobém horizontu však povedou vysoké ceny ropy ke snížení poptávky kvůli zpomalení růstu a kvůli zrychlenému přechodu k alternativám. Pro ropné společnosti to bude znamenat nižší ziskovost a větší investice do alternativních zdrojů energie, každopádně budou mít méně hotovosti pro akcionáře.
.png)