Články

Vlády a centrální banky jsou připraveny udělat cokoliv, aby podpořily ekonomiku

  • Pohotová politická reakce na obou stranách Atlantiku by mohla pomoci stabilizaci ekonomiky

  • Zatím zůstáváme opatrní, protože nedokážeme odhadnout, jak hluboká a vleklá nadcházející recese bude

  • V rámci taktické alokace se vracíme na neutrální pozice

Světová ekonomika prochází nejhorším poklesem od roku 2008. Vlády a centrální banky však naštěstí dělají vše, co je v jejich silách, aby zabránily dlouhodobým škodám na ekonomice, finančním systému a společnosti. Každý den totiž přináší nová stimulační opatření. Dokud však tempo růstu nově nakažených zrychluje a nejistota ohledně rozsahu a délky trvání vládních opatření přetrvává, investoři by měli zůstat opatrní.

 

USA by se mohly stát novým epicentrem pandemie

V uplynulých týdnech začala Čína rušit omezení týkající se vnitrostátního cestování, což je povzbudivým znamením pro země, kde nákaza ještě nedosáhla vrcholu. Krátce po dvou měsících od zahájení karantény města Wu-chanu oznámily čínské úřady zrušení všech omezení v průběhu nadcházejících dvou týdnů. Zatímco Čína opět vykazuje přibližně 80 % běžné ekonomické aktivity, USA a Evropa jsou stále ve fázi kontrakce.

Denní nárůst úmrtnosti a nově nakažených začal v Itálii zpomalovat, o uvolnění vládních opatření však zatím nemůže být řeč. Začátkem minulého týdne italská vláda rozšířila a zpřísnila již tak tvrdá opatření, která byla dříve zavedena. Zbytek Evropy je mezitím stále ve fázi akcelerace šíření viru. Než se ekonomický život začne normalizovat může to trvat týdny nebo dokonce měsíce.

To nás přivádí do USA. Světová zdravotnická organizace začátkem tohoto týdne potvrdila, co mnozí virologové již nějakou dobu tvrdily: USA se mohou stát novým epicentrem pandemie koronaviru. Špatná koordinace mezi jednotlivými státy a federální vládou ve spojení se slabým zdravotnickým systémem znesnadňuje účinnou politickou reakci. Vývoj v řadě asijských zemí dokazuje, že bez plošného omezení sociálních interakcí šíření viru zastavit nepůjde. Velikost a zranitelnost sociálně slabých skupin v USA může navíc způsobit, že úmrtnost a množství nakažených porostou rychleji než v Asii a Evropě.

 

Pohotová politická reakce by mohla vést k stabilizaci ekonomiky

Americká centrální banka (Fed) se zavázala k nákupu neomezeného množství státních dluhopisů, jakož i k rozšíření svého nákupního programu o podnikové a komunální dluhopisy. Tento přístup může zabránit tomu, aby úroveň důvěry investorů v krátkodobém horizontu ještě více klesla. K podpoře úsilí Fedu je však stále zapotřebí také masivní fiskální impuls.

Fiskální balíčky se připravují také v Evropě. V Německu tvoří dosud vyhlášené fiskální stimuly 10 % HDP, což je dobrá zpráva i pro českou ekonomiku, která je na funkčnosti té německé značné závislá. V celé eurozóně politici přistupují k bezprecedentním stimulačním opatřením, aby zabránili prudkému nárůstu bankrotů, nezaměstnanosti a narušení finančního systému. Existuje dokonce možnost, že členové eurozóny budou společně nést břemeno krize prostřednictvím koronových eurobondů.

Tyto iniciativy by mohly zabránit další panice investorů. Společné prohlášení uskupení G7, které se zavázalo podniknout všechny nezbytné kroky k řešení současné krize, jednoznačně pomohlo zvednout náladu na kapitálových trzích. Pokud se vládám a centrálním bankám podaří přesvědčit investory, že jsou schopny utlumit veškeré negativní dopady šíření viru, trhy by se mohly v dohledné době stabilizovat.

 

Investoři by měli zůstat opatrní

Zkušenosti z Číny a březnové hodnoty PMI pro Evropu a USA zveřejněné minulý týden naznačují, že hospodářský pokles bude ještě prudší, než během světové finanční krize v letech 2008–2009. Odhad poklesu anualizovaného růstu o 5 % v prvním čtvrtletí se stal realistickým scénářem, v druhém čtvrtletí bude pokles pravděpodobně ještě větší. Domníváme se, že spotřebitelská poptávka klesne v rozvinutých zemích vlivem vládních opatření k zamezení šíření viru o 25-30 %. Pokud však vlády nebudou schopny zamezit nárůstu bankrotů, kompenzovat ušlé mzdy zaměstnanců či podpořit firmy v obsluze jejich dluhů, spotřeba domácností a kapitálové výdaje mohou být významně omezené až několik čtvrtletí.

Z hlediska taktické alokace jsme se rozhodli vrátit na neutrální pozice, protože jsme nejistí ohledně dopadu vládních opatření na zisk firem. Ty se nyní snaží uchránit hotovost například krácením výplat dividend. Rozhodli jsme se také snížit podíl státních dluhopisů rozvíjejících se zemí, protože si myslíme, že vlády a centrální banky nemají dostatek manévrovacího prostoru. Z důvodu prohlubujících se obav o ropný sektor podvažujeme rovněž americké dluhopisy s vysokým výnosem. Díky vyhlášeným fiskálním a monetárním opatřením jsme však optimističtí k evropským dluhopisům investičního stupně, které v současné chvíli v našich portfoliích nadvažujeme.