Články

4. díl: Práce portfolio manažera pod drobnohledem

9. 11. 2017 Univerzita

Jak řídíme fond NN (L) Global High Dividend?

Práce portfolio manažera bývá z pohledu veřejnosti obvykle zahalena rouškou tajemství. Přitom o nic tajemného nejde. Klíčem k úspěchu je systematický proces a disciplína. Pojďme se tedy na příkladu fondu NN (L) Global High Dividend podívat, jak konkrétně pracuje tým, který fond spravuje, a jakými zásadami se řídí při rozhodování o tom, jak investovat peníze fondu.

 

Investiční proces

Na globálních akciových trzích existuje cca 60.000 konkrétních akciových titulů, které může portfolio manažer do portfolia fondu koupit. Samozřejmě, jen zlomek z těchto mož­ností vyhoví náročným kritériím a zdaleka ne každá akcie bude skutečně do majetku fondu nakoupena. Investiční proces můžeme rozdělit do několika kroků. Čím se portfolio manažeři v jednotlivých krocích zabývají a jaký je význam těchto kroků?

1) Kvantitativní předvýběr

Prvním krokem při investování do akcií je tzv. kvantitativní filtr. Jde o to, abychom z obrovského množství akcií předběžně vyselektovali ty, které mají šanci stát se součástí portfolia. Na základě historických dat sledujeme likviditu daného titulu (denní objemy transakcí s danou akcií). Akcie musí být na trhu obchodována v dostatečných objemech, abychom našimi nákupními nebo prodejními operacemi nemohli nepříznivě ovlivnit její cenu. Dále na základě dat počítáme dividendový výnos akcií, a to jak historický, tak také očekávaný. Před samotným investováním sledujeme rozvahy a cash flow firem. Hledáme akcie s nadprůměrnými hodnotami těchto veličin.

2) Fundamentální analýza

Cílem fundamentální analýzy je výběr konkrétních akcií na základě detailní analýzy dané společnosti a trhu, na kterém se společnost pohybuje. Sledujeme, zda je dividendová politika společnosti udržitelná a zda jsou akcie firmy atraktivně oceněné. Tímto typem analýzy se zabývá tým 25 sektorových investičních specialistů s průměrnou profesní zkušeností 14 let.

Definice: Fundamentální analýza
Fundamentální analýza hledá správnou vnitřní cenu akcie pomocí zkoumání kurzotvorných faktorů a informací, které jsou přístupné veřejnosti. Jedná se o ekonomická, účetní, statistická data, stejně jako politické, historické a demo­grafické faktory. Odvozenou cenu pak investor porovnává s aktuálním oceněním na finančních trzích: Cílem je odpověď na otázku, zdali je akcie správně ohodnoce­na, anebo zda je podhodnocena, či nadhodnocena.

3) Implementace investiční strategie – skladba investičního portfolia

Po provedení detailních analýz přistupuje portfolio manažer ke konkrétní skladbě portfolia fondu, případně k její úpravě. Cílem zásahů správce fondu je diverzifikace portfolia, které se skládá z prověřených akcií z mnoha sektorů ekonomiky. V závislosti na vývoji cen konkrétních akcií je portfolio aktivně rebalancováno, mění se váha jednotlivých akcií v portfoliu. Realizujeme zisk u akcií, které růstem překonaly svůj původní podíl v portfoliu. A naopak přikupujeme akcie, které jsou více podhodnoceny. Vsázíme na aktivní investiční přístup – nesledujeme pasivně benchmark. Velikost společnosti - její tržní kapitalizace - není pro určení jejího podílu v portfoliu rozhodující. To je klíčový rozdíl oproti pasivnímu benchmarkovému investování. Udržujeme typicky dvě až tři úrovně zastoupení akcií v portfoliu fondu: 0,5 %, 1 % a 2 %. Váhy akciím přidělujeme na základě síly našeho přesvědčení ohledně perspektivy dané společnosti.

4) Řízení rizik – risk management a compliance

Cílem řízení rizik podílového fondu je vyhodnocování rizik, chování portfolia fondu a práce portfolio manažera. Risk manažer zpracovává reporty ohledně výkonnosti fondu, porovnává výkonnost a složení portfolia s benchmarkem, monitoruje výkonnost vybraných konkurenčních fondů, sleduje expozici fondu na různé typy rizik (tržní, měnové, kreditní, riziko obchodních protistran…), „hlídá“ dodržování investičních omezení (limitů) fondu a podobně. Moderní risk management využívá sofistikované matematicko-statistické přístupy. Nedílnou součástí řízení rizik je také funkce compliance, který zajišťuje dohled nad dodržováním všech právních předpisů a komunikaci s regulátorem. Toto oddělení spoluvytváří v investiční společnosti interní systém řízení a kontroluje jeho dodržování. Compliance také dohlíží, aby zaměstnanci investiční společnosti nezneužívali interních informací pro své vlastní obchodování.

Na jaké oblasti klademe v investiční společnosti důraz?

  • Dividendová politika firmy
  • Růst výnosů firmy
  • Trend vývoje výnosů, odchylky od trendu
  • Kvalita bilance firmy
  • Vývoj v daném sektoru
  • Ocenění společnosti

 

Risk management v investiční společnosti. Příklady sledovaných investičních limitů:

  • žádná akcie nesmí přesáhnout váhu 5 % v portfoliu fondu
  • žádný sektor zastoupený ve fondu nesmí překročit o více než 10 % váhu sektoru benchmarku fondu (MSCI World)
  • žádná země zastoupená ve fondu nesmí překročit o více než 15 % váhu v benchmarku fondu
  • podíl jedné akcie v porfoliu max. 5 %

 

Jaké sledujeme statistické údaje?

Vysvětlivky

Standardní (směrodatná) odchylka - volatilita 
Ve světě podílových fondů jde o možnou historickou odchylku výnosů fondu od určitého průměrného výnosu. Můžeme říci, že pokud je například směrodatná odchylka 10 %, většina výnosů (cca dvě třetiny) se pohybovaly v rozpětí ± 10 % od průměrného výnosu. Čím větší je směrodatná odchylka (také nazývána jako volatilita), tím se považuje investice za rizikovější (kolísavější).

Sharpe ratio (Sharpeho poměr)
Jde o statistickou veličinu, používanou k hodnocení (porovnávání) fondů. Čím vyšší číslo, tím vyšší výnos na jednotku celkového rizika investor dostal. Do výpočtu vstupuje výkonnost fondu a tzv. bezriziková úroková míra.

Value at risk (VaR)
VaR je statistický ukazatel měřící maximální možnou roční ztrátu, který se může při dané míře pravděpodobnosti vyskytnout. Příklad: VaR = 50 % znamená, že za rok s pravděpodobností 95 % nedojde k poklesu vyššímu než 50 %.

Výše uvedené informace jsou dostupné v měsíčních zprávách (factsheetech) našich fondů.