Komentář portfolio manažera: Které faktory ovlivní vývoj středoevropských trhů?

Už jsme si zvykli, že s koronavirem musíme ještě nějakou dobu počítat. A zvykly si také trhy. Po propuknutí první vlny pandemie jsme byli svědky bezprecedentní podpory vlád a centrálních bank, což bylo pro ekonomické oživení zásadní. Zatím se teprve začíná mluvit o deficitech státních rozpočtů, které vznikly v důsledku zavádění fiskálních stimulů. Je zřejmé, že pokud se nechceme dostat do významnějších potíží, příjmy státního rozpočtu se budou muset v budoucnu zvýšit. Pravděpodobně zvýšením daní. O tom se sice teprve mluvit začíná, ale do voleb si žádná strana netroufne v tom cokoliv podnikat. A opomenout nesmíme ani inflaci, která s příznivou fiskální a monetární politikou rovněž souvisí.   

 

Zaprvé: Pandemie

S pandemií koronaviru se ekonomiky naučily do značné míry fungovat. Už nějakou dobu se svět potýká s šířením nových mutací viru. Trhy však vnímají, že vakcíny fungují, přestože se zřejmě budeme muset chodit přeočkovávat.

Zatím se ukazuje, že v zemích s vysokou proočkovaností je míra nově nakažených koronavirem nízká a výrazně ubývá pacientů s těžkým průběhem onemocnění. To je pozitivní zprávou pro země, kde očkování postupuje rychle a vytváří se tak kolektivní imunita. Znamená to, že i při vyšším počtu nakažených nebudou nutné tzv. tvrdé lockdowny a ekonomické oživení bude pokračovat.

Nezaměstnanost navíc klesá znovu k hodnotám před koronakrizí. Ukazuje se tak, že ekonomice se daří, firmy mají dostatek zakázek a najímají nové zaměstnance.

 

Zadruhé: Inflace

Vedle toho je potřeba sledovat také inflaci, která s pandemií úzce souvisí. Centrální banky po celém světě uvolnily obrovské objemy peněz, aby podpořily ekonomiku postiženou pandemií. Opomenout nesmíme ani fiskální stimuly. Někteří lidé tak paradoxně díky pandemii zbohatli, ať už díky této podpoře, nebo jednoduše proto, že v lockdownu nebylo za co utrácet.

Poptávka po zboží je tak vysoká, zatímco nabídka pokulhává kvůli problémům v dodavatelských řetězcích a nedostatku či zdražení materiálů. To vše tlačí ceny nahoru. Klíčovou otázkou však zůstává především to, zda je aktuálně vyšší míra inflace přechodná nebo se jedná o začátek inflační spirály.

Pokud se jedná o inflační spirálu, musí centrální banky přikročit k razantnímu zpřísňování měnové politiky – zvyšování úrokových sazeb či omezování programů nákupu aktiv. Ve středoevropském regionu na současný vývoj promptně zareagovala jak česká tak i maďarská národní banka, když obě začaly zvyšovat sazby.

 

Zatřetí: Zvyšování daní

Na začátku koronakrize centrální banky a vlády přistoupily k bezprecedentní podpoře, což bylo nezbytné k nastartování ekonomického oživení. Nic se však nesmí přehánět, aby se ekonomika nepřehřála.

Aktuálně vyšší míra inflace je pro státy, které během pandemie zvýšily své deficity, relativně prospěšná. Bude proto potřeba najít kompromis, aby nebyl ohrožen ekonomický růst a zároveň byla zachována cenová stabilita.

Zvýšení deficitu státních rozpočtů však bude muset být financováno novými příjmy do státního rozpočtu, pravděpodobně ve formě zvýšení daní. To lze očekávat již koncem tohoto roku, případně do konce roku příštího v závislosti na tom, kdy se v jakých státech konají volby.

Pokud chcete zjistit více, podívejte se na rozhovor s naším portfolio manažerem Igorem Müllerem pro Investiční web:

 

Igor Müller

Portfolio manažer

Středoevropské akcie