Komentář portfolio manažerů k vývoji středoevropských trhů

České dluhopisy

Jak ovlivnilo zvýšení sazeb výnosy českých státních dluhopisů

Česká národní banka zvýšila 23. června čtrnáctidenní repo-sazbu z 0,25 % na 0,50 %. Stalo se tak dříve, než ještě před měsícem sama centrální banka očekávala. Ke zvýšení sazeb dochází v době, kdy je Česká republika stále ještě technicky v recesi a její míra inflace je sice historicky vysoká, nicméně v regionu druhá nejnižší po Slovensku. Evropská centrální banka či americký Federální rezervní systém zatím stále vyčkávají, jak se ekonomická situace bude dále vyvíjet.

Zvýšení sazeb bylo doprovázeno velmi jestřábím komentářem guvernéra ČNB slibujícím další zvyšování na možná všech dalších měnových zasedáních v tomto roce.  Navzdory tomu výnos českých desetiletých státních dluhopisů do splatnosti klesl z 2,01 % na konci března na 1,75 % na konci června, zatímco výnos dvouletých státních dluhopisů se zvýšil z 1,08 % na 1,37 %. Ve výnosech českých státních dluhopisů ke konci června tak bylo započítáno zvýšení úrokových sazeb na 1,5 % do konce roku 2022 s vrcholem 2,38 % v červnu 2024 (tedy nad 2,25% maximem z posledního cyklu zvyšování sazeb v letech 2017–2020). 

 

Jaký očekáváme vývoj na trhu českých dluhopisů a jak jsme upravili portfolia našich českých dluhopisových fondů

Stále si myslíme, že očekávání trhů ohledně budoucího růstu úrokových sazeb jsou výrazně přehnaná a skutečné tempo růstu sazeb bude výrazně nižší, než trh očekává. V důsledku toho stále udržujeme vyšší dluhopisovou duraci portfolia našich fondů NN (L) International Czech Short Term Bond a NN (L) International Czech Bond.

 

Středoevropské akcie

Středoevropským akciovým trhům se obzvlášť dařilo, dostaly se tak znovu do popředí zájmu investorů

Díky všeobecnému optimismu z ústupu pandemie a vysoké efektivitě vakcín se globální akciové trhy těšily silnému růstu také ve druhém čtvrtletí roku. Dařilo se zejména evropským a středoevropským akciím, v čele s finančním sektorem.

Zatím se ukazuje, že v zemích s vysokou proočkovaností je míra nově nakažených koronavirem nízká a výrazně ubývá pacientů s těžkým průběhem onemocnění. To je pozitivní zprávou pro země, kde očkování postupuje rychle a vytváří se tak kolektivní imunita. Znamená to, že i při vyšším počtu nakažených nebudou nutné tzv. tvrdé lockdowny a ekonomické oživení bude moci pokračovat. Do popředí zájmu investorů se po amerických a evropských akciích dostávají i doposud přehlížené trhy střední a východní Evropy.

Silnější inflace v prvním pololetí přitáhla pozornost investorů k sektorům, které z mírné inflace profitují. V našem prostředí jsou to zejména banky a spotřebitelský sektor. Centrální banky v Maďarsku a v České republice jasně ukázaly, že mají v plánu mírnit inflační tlaky postupným a mírným zvyšováním sazeb. Mírné zvyšování úrokových sazeb pomáhá bankám zvyšovat úrokové marže a obchodní řetězce využívají růstu cen k vylepšení svých ziskových marží.

Trhu také pomáhá robustní poptávka spotřebitelů, rostoucí zakázky ve výrobě a průmyslu a nepochybně i optimismus pramenící z dostupnosti očkování a konečnému potlačení pandemie. Je zjevné, že lidé a firmy ušetřili při lockdownech peníze, které neváhají utratit a tím roztáčí pomyslná kola ekonomického růstu a přispívají návratu k normálu.

 

Jak se bude dařit středoevropským akciím ve zbytku roku

V druhé polovině roku očekáváme další růst akcií vzhledem k postupnému oživení ekonomické aktivity a podpůrným programům centrálních bank a vlád. Přestože silná výkonnost našeho středoevropského akciového fondu NN (L) International Central European Equity nyní mírně zpomalila kvůli šíření nových mutací koronaviru, makroekonomické fundamenty v čele s nízkou (a klesající) nezaměstnaností, nízkými daněmi a mírným růstem úrokových sazeb (pozitivní pro sektor bank) zůstávají pro středoevropský region více než příznivé. Očekáváme proto jejich silný růst také v druhém pololetí.